Vjíždíme na místo určení a najednou dva policisté. Děti hned, co se stalo, co je......
Nesedíme zrovna předpisově, ale vždyť víte jak agiliťáci jezdí...
V autě víc psů jak lidí a pak klec, přepravky, altán a plno dalších nezbytných věcí.
Ale páni v uniformách nás vítají s úsměvem a ukazují, kde můžeme zaparkovat. Milé překvapení. Pak za rohem objevujeme cvičák. Jsme v Kostelci všichni poprvé. Je to tu moc hezké, jako zámecký park a uprostřed té zeleně parkur. Potkali jsme zde pár nových tváří, pár nových štěňátek a viděli i poprvé na parkuru běhat mopslíka. Přestávky mezi běhy jsme si krátili opět běháním, ale po louce na kopci nad cvičákem a také jsme obdivovali okolní zakoutí a rybníčky. Opět jedny takové pohodové závody.